Alespoň to metro

12. června 2018 v 17:40 | BoB |  Zápisy

30. 5. 2018

Už se beru jako námořník. Zní to bláznivě, ale je tomu tak. Jakmile začnu být rozmrzelý, vzpomenu si na LG a utvrdím se ve svém rozhodnutí. Jenže co má takový člověk v srdci Evropy dělat? Jelikož mě baví i to čeho se většina obává, houpání a chůze na palubě, užívám si cestu metrem a místo držadel si představuji lana.

Často slyším, že je to rychlé rozhodnutí. Stejně jako moje nové tetování. Vše ale již začalo 21. 10. 2015 tou osudnou otázkou. Již jsem zmínil, že mě k La Grace dovedla kniha. Tehdy nesehnatelná série o námořních dobrodružství kapitána Aubreyho a doktora Maturina (viz film Master and Commander). S paní, co mi prodala jeden díl přes inzerát, jsme si začali psát o ději, historii, námořnictvu a lodích...

"Apropo - znáš projekt La Grace? Školní plachetnice?"

5. 8. 2016 jsem se poprvé nalodil a okamžitě přišel zajímavý zážitek. O něm ale někdy příště. V rámci této plavby jsem i poprvé (a zatím naposled) vystoupal vzhůru. Na pevninu jsem se vrátil s bolavým loktem a naprostým nadšením.













Již tehdy mi bleskla hlavou myšlenka, jaké by to asi bylo. Ale vařit neumím, v motorech se nevyznám a jedno gasketování mi stačilo. A kapitána nesesadíš. A sesadíš-li, neudržíš se. Udržíš-li se, ztroskotáš...

Na tátův návrh, ať si udělám kapitánský zkoušky, jsem opáčil, že jde o tu Loď! A vidíte, teď jsem si uvědomil, že ne tak úplně. Vůbec jsem zvědavý, co mi na to rodiče řeknou. Chci to s nimi probrat až osobně. Táta mi kdysi vyprávěl, že chtěl být námořníkem. Takže možná u něj najdu pochopení. Ale co máma?

A abych jen nevzpomínal. Od pouhého googlení jsem dnes přešel k akci a napsal mail. Díky za kontakt, Pepo!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama